Název Carduelis
CARDUELIS CARDUELIS
|
Český název: |
Stehlík obecný |
|
Latinský název: |
Carduelis carduelis |
|
Hlavní znaky: |
Menší než vrabec, pestře zbarvený, charakteristická červená hlavička a žlutý pás na letkách. |
|
Způsob života: |
Částečně tažný |
|
Rozšíření ČR: |
Parky, zahrady, řídké remízky |
|
Rozšíření svět: |
Celá Evropa mimo nejsevernějších částí. Malá a Střední Asie, severní Afrika |
|
Potrava: |
Semena bodláků a plevelů, částečně hmyz |
|
Doba sezení na vejcích: |
12- 14 dnů |
|
Počet mláďat: |
Zpravidla 4 - 6 |
|
Ochrana: |
Ano |
Stehlík obecný obývá celou Evropu mimo její nejsevernější části, souvislé jehličnaté lesy a tundru. Zasahuje však dále na východ - až do západní Sibiře. Žije také v Malé a Střední Asii a v celé severní Africe. Jeho biotopem je parková krajina, ovocné sady a zahrady, osady a jejich blízkost, nepříliš husté smíšené nebo listnaté lesy. Naši stehlíci jsou tuláci, kteří se po vyhnízdění toulají zpravidla v okolí hnízdiště. Kromě toho však část stehlíků podniká i daleké cesty.
Stehlík obecný je vskutku elegantní ptáček. Jeden z nejpůvabnějších zástupců naší opeřené fauny. Stehlík je menší než vrabec. Dlouhý je asi 12 cm. Zbarvení samečka je sytější než samičky. Na naše přírodní poměry je stehlík zbarven opravdu až nápadně. Typická je červeně, černě a bíle zbarvená hlavička. Hnědý hřbet a černá křídla přerušena širokou žlutou páskou, která je patrná zejména za letu.
Stehlík je pták neobyčejně půvabný, bystrý a obratný. Ani chvilku neposedí. Hlas stehlíka je dvouslabičné "tiglit - tiglit."
Stehlíci mají nejraději úhory s bodláčím. Obratně šplhají po rostlinách, hlavně po zmíněném bodláčí, z jehož květenství dobývají semena. Mimo rostlinou potravu v menší míře stehlíci požírají také hmyz. Hlavně brouky, housenky a blanokřídlé. V zimě někdy vybírají semena z olšových a březových šištiček.
Stehlíci začínají hnízdit již koncem dubna. Samička staví někde na stromě hnízdo a sameček jí k tomu zpívá. Hnízdo stehlíka najdeme na listnatých stromech. Jen výjimečně i na jehličnanech. Stehlík hnízdí zpravidla dvakrát, v některé literatuře se uvádí až třikrát, do roka. První snůška se objevuje již v první půli května. 4 až 6 bílých, jemně červenohnědě kropenatých vajec o rozměrech 15,6 až 20,0 x 12,3 až 14,3 mm zahřívá pouze samička. Sameček jí přináší potravu. Po 12 až 14 dnech se líhnou jemně ochmýřená mláďata, a proto je samička ještě nějakou dobu zahřívá. Holátka krmí rodiče zprvu hmyzem, později semeny změkčenými ve voleti. Za 13 až 15 dní po vylíhnutí mláďata z hnízda vyletují. Krátce po vylétnutí prvních mláďat starý pár zahnízdí znovu. Poslední mláďata nacházíme u nás ještě počátkem září.
Od pozdního léta se staří a mladí stehlíci hejnují . Nejraději se zdržují na pustých úhorech, kde nacházejí dostatek potravy v semenech bodláků, lopuchů a různého plevele.
Jako všichni pěvci je i stehlík chráněn.